Toulky  s kytarou – Otec a syn

Potkal jsem ho na ulici a byl jako dělo, a z okna nad námi znělo Malagello  ????)))))))) Toto mě hned napadl, když jsem chtěl psát tento díl toulek.  A bylo to na Silvestra vloni a dal se se mnou do řeči. Povídal, že je děsně naštvanej, protože potkal nějakého kamaráda, vzal ho  k sobě domů a prej zjistil, že to je feťák a vyžral mu ledničku. A tak naštvanej vyrazil na Silvestra ven, ještě oslavovat a narazil na mě.

Smáli jsme se mým historkám a stáli jsme v chodbě v Leči a popíjeli pivo a prej, kde jsem s tam vzal já. No á byl předtím v Fun klubu, kde jsem rok předtím na Silvestra hrál lidem na kytaru. Letos jsem tam došel na Silvestra také a řekl jsem, že se tam pobavíme s přáteli. Ale sotva jsem tam došel, tak ke přišla barmanka, viděla , že mám kytaru a velice hrubě a pronesla _ Tady hrát nebudeš!!“  Odpověděl jsem jí, že za prvé je slušnost pozdravit, když přijde host a bez pozdravu na mě hned zaútočit, že to je dost hrubé. Do toho Fun club jsem přestal chodt, protože ta barmanka mě chtěl okrást o útratu a připsala mi piva navíc, až se mě museli moji známí zastat, že mám pravdu, a byla opravdu velice nepříjemná. Zvali mě tam ale stále moji známí a já jim vždy říkám, že jsem prostě zásadový člověk a nechodím tam, kde barmanka okrádá hosty. A tak jsem na toho Silvestra odešel jinam. Je to prostě strá koza, která si hraje na důležitou a mele neustále dokola své krávoviny, že nejlepší muzikant u nás byl Lu Fanánek apod-. Takové lidi nepotřebuji a nehodlám ani chodit do toho podniku a tak jsem šel do Leče, kde jsem potkal osobu, o které jsou tyto toulky.

Stáli jsme tedy tehdy v Leči na chodbě a že jsem tedy byl taky naštvaný jako on, al říkal jsem že je Silvestr a že si to nenechám od nikoho zkazit. V Leči dělala tehdy barmanku další nepříjemná osoba, byla ukrajinka a na hosty nebyla vůbec příjemná, odnášela nedopité pivo a vyhazovala lidi od stolů apod. A ta se na nás mračila. A ten borec, s kterým jsem popíjel řekl, že to je podělanej den a Silvestr, ale odpověděl jsem že si to nenecháme zkazit a on se začal děsně smát, že mám pravdu a budeme slavit.. Potkali jsem tam známé, co se u nás zastavili, popovídali jsme si, připili na Nový rok a smáli se novým historkám a vtipům.

Kolem nás procházeli lidé a vzájemně jsme si přáli do Nového rok. Pak se u nás zastavily nějaké kočky, dvounohé samozřejmě a docela pěkné a já jsem hlasitě zamňoukal a nastal děsný smích. Ty kočky se nás ptaly, kdo jsme a tak vznikla situace otec a syn. Kluk o kterém píšu prohlásil, že jsem jeho fotr a já se podiveně díval a řekl, že už jednoho otce mám. No ale na druhou stranu mít dva táty má také své výhody a jestli mi teda tenhle novej taťka už zaplatil alimenty, abychom měli za co pít. A ase jsme se děsně smáli. Když ty dámy odšli do baru pro drink. Povídám svému novému fotrovi – „ Hele musíme to nějak okořenit, od teď budu já tvůj syn a ty můj fotr..“ a opět děsnej smích.

„ Ale to přece nejde, já jsem mnohem mladší a to lidi poznaj že nejsem tvůj fotr….“ Smál se

„ No a co bude legrace, nějak to opepříme, okořeníme a řekneme třeba, že já jako tvůj syn, jsem emigroval na čas do Mongolska, kde jsou velice drsné podmínky, že ta lachtani okusuji paty cizincům a musel jsem pást soby a lovit lední medvědy a ošlehaný větrem a krutými podmínkami jsem zestárnul o dost rychleji, respektive vypadám mnohem starší.“

Domluva byla učiněna. Potkali jsme toho Silvestra spoustu lidí a vždy přišla řeč na „otce a syna“ a vždy jsme se skvěle nasmáli.

Baví mě tahle recese a miluji smích a vmyslel jsem už desítky takových recesí, kdy jsme se děsně zasmáli. Ale hlavně si tím držím lidi od těla a chráním si svou identitu , protože nikdo nemusí o mě vědět vše. A někteří lidé jsou děsně vtíraví a to se mi stává často, že se někdo snaží vetřít do hovoru, když se třeba bavíme s kolegy z divadla a nebo muzikanty. S normálními lidmi se dokážu bavit a zasmát, ale jsou typy lidí, co se za každou cenu chtějí někam vetřít a neoplývají ani humorem, ani inteligencí a jen otravují primitivními kecy. S takovými lidmi nechci ztrácet čas, ale pokud je někdo normální, tak se rád zasměju.

A pak je tu druhá stránka věci. Dělal jsem toho a dělám toho v životě hodně, maluji, píšu,  dělám hudbu, býval jsem učitelem a moc často se mi stávalo, že jsem někam přišel a slyšel jsem – „ Hele to je ten výtvarník…“  Jinde zas, že jsem býval učitel kung fu, jinde zas že jsem kytarista a jinde zas že jsem učitel….. To by bylo asi v pořádku, ale některé lidi člověk potkává častěji a ti se pak ptají, kdo vlastně jsem, jestli výtvarník, nebo kytarista apod… A tak odpovídám, že jsem mongol ????)))))) a vymyslím si něco, abych měl klid od otázek.

Ale začalo to mnohem dříve a opravdu se nechci chlubit, ale odmalička jsem slýchával velice často, že jsem výjimečný, protože jsem vyhrával výtvarné soutěže a účastnil se biologických olympiád, dělal jsem bojová umění, hrával divadlo, hrál na Portách atd atd…a už mě to opravdu začalo děsně štvát. Ano je to pochvala, ale všeho moc škodí a také všechno něco stojí. A tak se na mě lepily baby, aby se pak mohly chlubit, že mě sbalily a hlavně se vždycky najde nějaký hlupák, který záviděl a snažil se mě nějak ponížit apod a tak se člověk musí potýkat se závistí lidí. A proto jsem si jeden čas řekl, že už toho mám dost. Já s kvůli nikomu měnit nehodlám a dělám prostě to, co dělám, ale chci mít klid na svou práci a záliby. Už dávno jse si uvědomil, že čím je člověk lepší, tím více závisti. A proto také miluji recesi, protože to je sích a ten boří  mosty a sbližuje lidi a místo dohadování prostě zažertuji a začnu vyprávět o Mongolsku a nemusím odpovídat na dotěrné dotazy.

Ale vraťme se k mému novému fotrovi. Silvestr s ním byl fajn a zasmáli jsme se. A pak jsem ho potkal opět a vždycky jsme se smáli hned jak jsme se potkali a zdravil jsem ho – Zdar  fotr, jak je? „ ????))))

Nesnědený pes, kterého jsem nikdy neměl

Jednou jsme se potkali opět v Leči a bavili jsme se o nonstopu Kahlua, kam jsme chodívali, když už se zavírala Leč k ránu a že se to tam hrozně změnilo, že to tam samý cigán a feťák a už tam nechodí slušní lidé. A fotr se smál a říkal, že to je děs, ale že tam stejně skončí, že tam nechce , ale nějak se to prý stane a on tam stejně skončí ještě na jedno pivo.

Seděli jsme na lavičce venku a opodál stáli nějací lidé a pozorovali nás. Pak k nám jeden muž od nich přišel a na mě začal anglicky, že si mě pamatuje a už před deseti lety, že jsme se skvěle bavili. Já si ho vůbec nepamatoval a nevěděl jsem o čem mluví. Potkávám opravdu moc lidí a nemůžu si pamatovat všechny, ale nechal jsem ho při tom a klidně jsem přitakával, nechtěl jsem nijak moc odpovídat, aby to zas nebyl nějaký vlezlý člověk. A on, že prý jsem měl psa, skvělého psa už před deseti lety a že ten byl skvělý. Vůbec nikdy jsem já sám žádného psa neměl a nevím ani o čem ten člověk mluví a ani jsem nevěděl, proč na mě mluvil anglicky, ale nechal jsem ho při tom. O můj fotr vedle mě už se začal smát a ptal se – „ Hele ty máš ještě toho psa?“

A já na to – „ no ještě jsem ho nesnědl, tak ho určitě ještě musím mít“ a  fotr se rozesmál na celé kolo.

Když ten muž odešel, tak se mě fotr ptá, kdo to byl ..

„ nevím, neznám ho a ani si ho nepamatuji“ odpověděl jsem. Fotr zase propukl v smích

„ A tys měl toho psa?“

„Ne nikdy jsem žádného psa neměl, měl jsem jen kočku a tu jsem taky nesnědl, ta prostě umřela stářím a nebo jí ze mě už kleplo, že to se mnou nemohla vydržet…“

„ A proč ses s ním tedy bavil, když ho neznáš?“

„ No , nechal jsem ho při tom abychom se pobavili…“ ????))))))))))

Jak jsem už psal, držím si lidi od těla a nechci být hrubý, že někomu řeknu, že se neznáme, když si nepamatuji všechny lidi, které potkávám a tak to zatáhnu opět do recese, tím nikoho neurazím a ještě se skvěle zasmějeme ????))))))))))) Ale škoda toho psa, mohli jsme si pochutnat ????)))))))

Fotr je celkem inteligentní člověk, jen moc pije a sám říká že ho to samotného štve.  Už prý měl dost, tak jsem mu navrhnul aby si dal kafe, že ho to trochu probere. A opravdu zabralo. Říkám mu, že chlast nic nevyřeší a aby se naučil popíjet místo opíjení. Fotr prý zrovna odešel z práce a novou nemá a že ho štvou feťáci a jeho nejlepší kámoš prý je také na drogách, že to nevěděl, byl u něj na návštěvě a když otevřel ledničku, tak v mrazáku měl drogy.

To je útrpná realita dnešního světa, drogy a závislost na nich. Alkohol je také droga, když to člověk neovládá a stane se z něj alkoholik. A v podstatě jsem rád, že se s fotrem bavím, protože mi neustále děkuje a říká že si mě váží a že dává na mé rady a to kafe, prej byl nejlepší nápad, protože ho to tehdy probralo a neskončil zas někde opilý a že se snaží alkohol omezit. Je opravdu dobré mít nějaké dobré kamarády, hlavně pro lidi jako můj „fotr“, kteří se s nimi neopíjejí, ale míso toho so pobaví, zažijí legraci a ještě mu někdo poradí. A já mu vždy říkám, no a co, vždyť si přece můj fotr a není jedno abys někde neskončil opilej na ulici ????))))))) Fotr dělá do IT a je docela šikovný, ale nějak ho život semlel jako spoustu lidí v dnešní době a prý pije aby se z toho nepodělal.

Naposledy jsem ho potkal opět v Leči. Seděl jsem s kamarádem Filipem na schodech a hrál jsem na kytaru a zpívali jsme. Najednou se do dveří přimotala nějaká postava a zdálky se na mě smála, motala se a já na ní  - „ Hele to je můj fotr, kde jsi byl a ak to že máš zase „nakoupeno“? A on, že prý zas potkal nějaké lidi a ti ho zatáhli někam do Obřan a děsně se ho snažili opít.

„ Hele fotr, já to asi řeknu mámě, že piješ a stýkáš se se špatnými kamarády..“ ????))))) a on na to, že za to nemůže, že se to prostě dnes tak stalo a děsně se smál ….. Neptal jsem se víc na podrobnosti a tak jsem žertoval. Dnes to spousta lidí nemá lehké, doba je divná alidé jsou rozděleni a nevraživí a obrovsky vzrostla nenávist, závist, žárlivost apod., každý se s tím vyrovnává po svém a já nebudu nikomu kecat do života, když mohu tak poradím, ale každý musí mít svůj vlastní rozum, odpovědnost a bojovat sám za sebe. Každopádně je dobře, že tenhle můj nový fotr dá alespoň na mé rady, že si mě áží a že se pobavíme a zasmějeme a je to určitě lepší, než kdyby chlastal a opíjel se sám a nebo s nějakými primitivními kamarády kecal o blbostech a politice. A tak jsem mu naposledy řekl, že bych byl rád, abychom se konečně také někdy sešli střízliví, tak prý se pokusí. ????))))))))

Seděli jsme zas venku na lavici a on že má strach že zas skončí v Kahlue mezi těma feťákama. Já na to, že tam mě nedostane, a smáli jsme se. Kolem Kahlui chodím, když jdu na rozjezd autobusu a poslední dobou se tam ani nezastavuji, právě kvůli kvůli těm lidem, to je místní stoka. A Fotr na to, že když tam půjdu s ním, tak si dá jedno pivo se mnou, ale jen když s ním půjdu, jinak tam prý skončí a zas ho někdo okrade, jako je tam běžné.   Já na to, že ne, že mě tam nedostane, ale že jdu stejně kolem na autobus a šel se mnou. No, co čert nechtěl, nebo chtěl, stejně jsme tam skončili ????)))) Protože jsem tam potkal mého známého hudebníka a tak byl fotr rád, že tam je s námi a dal si jedno pivo.

A já se usmívám, protože už vidím, jak se zas potkáme a zdálky se budeme smát –„ nazdar fotr, nazdar synu..“ a doufám, že už na tom bude lépe a že se potkáme a bude střízlivý a zas vymyslím nějakou recesi. Lidé se vždy děsně smějí historce fotr a syn a jednou jsem mongol co zestárl krutými podmínkami, jednou to stárnutí způsobuje nadměrná funkce varlat ????)))))), jednou je to bylina, co jsem omylem sežral v Mongolsku  a při každé nové variantě s fotr popadá smíchy za břicho, jako vždy, když zas vymyslím nějakou hlášku.

Život se má prožít a v dnešním světě je čím dál více nenávisti a uměle nutí lidi nenávisti k Rusku, k jiným názorům a jeden proti druhému a chybí nám něco co nás spojuje a to je právě smích, kdy člověk zapomene na ty dementní moderní úchylárny a pobaví se. A pro mě je to velice příjemná obrana, jak si lidi držet od těla. Potkávám spoustu lidí a zažil jsem takových recesí opravdu moc a tak, když se pak s těmi lidmi potkám, tak se zasmějeme a je to lepší, než se přít o politice a blbostech.